1. závod letošní sezóny ve Skřípově
(10. 5. 2008)

Tak „broučci“ je 4.5.2008 a já sedám, abych se s Vámi podělil již o třetí sezónu v monstrech ve Skřípově. Zimní sezóna elekter je zdárně za námi, tak jenom pro úplnost Vám napíši, co jsem v zimě jezdil.

V první řadě ve Zlíně-Želechovicích jsem odjel 6 závodů monster trucku M 1:18 – z celkem 23 zúčastněných šesté místo. Moje závody v Pozděchově – či-li IV. ročník ZVK kategorie 2WD 4články/300 motor 2.místo. V této samé kategorii na Vsetíně „Valašská zima“ jsem obsadil nějaké 5.místo. Zde jsem vypustil asi dva závody, tak jsem se trošičku propadl. Ty vypuštěné závody jsem se zúčastnil v kategorii 1:28 standart, či-li MiniZetko přímo z krabice. Je to něco nového, tak to zkouším a ejhle, ujezdil jsem třetí místo, z asi 7-9 závodníků – ještě není výsledovka na vsetín. stránkách. Tyto umístění nijak nepřeceňuji, protože jsem odjel všechny závody. Ale teď se vrátím k monstrům 1:8.
Po odjetí posledního závodu ve Skřípově jsem okamžitě druhý den celé auto rozdělal a hlavně vyčistil zadní diferenciál od „loktajtu“ a podvozek jsem „zazimoval“! Rozhodl jsem se, že na jaro vyměním komplet všechna ložiska, koupím jedny nové – jiné gumy, vyměním servo na řízení za silnější a po dlouhém váhání jsem auto „natáhl“ o čtyři centimetry. A díky novým diskům s ofsetama + 25mm jsem ho i rozšířil o 50 mm! Výsledek v porovnání s autem našeho mladého je zde.

Tato sranda mě stála cca 8000. Navíc při výměně ložisek jsem zjistil, že mám vylomený jeden zub na hrušce předního diferenciálu! Koupil jsem nové oleje do tlumičů, vazelínu do diferáku, čtyři náhradní tlumiče (komplet) a ještě pár drobností a 5 litrů paliva. Když jsem nad tímto nákupem později přemýšlel, došlo mi, co tak koupit zrovna nové auto?! Napadá Vás to také? A to budu ještě potřebovat novou kastli. No čas ukáže, zda jsem udělal správně. Ale asi jo. Mouchy mám vychytané, málo co mě může zaskočit, nic tam není polámané, takže proč nové.

Nebudu se v reportážích ze závodů rozepisovat o Fanánkovi, ten zkazil loni co se dalo a v zimě to nebylo o nic lepší. 10.místo v kat. 1:18 5čl/300 – nic moc.

Tak za týden ve Skřípově
Ahoj Fanán

6. 5. V úterý mi přišly tři fotky nové skřípovské trati a povím Vám, je to bomba! Co skřípovští kluci vymysleli a zrealizovali!

9. 5. 12 hod. přihlášených je nás celkem 50 – kategorie buggy 1:8 23 závodníků, kategorie monster truck 1:8 27 závodníků.
Takže čao ve Skřípově a držte nám pěsti, ať máme hodně štěstí!

9. 5. 17 hod. pár hodin před Skřipovem a já odpoledne vytahuji savíka ven proto, abych ho projel a seřídil trochu geometrii. Na asfaltě a hlavně v zatáčkách savík seděl jako přibitý, jen na jednu stranu točil trochu míň, ale i tuto závadu jsem celkem rychle odstranil. Najednou z ničeho nic i motor začal chcípat ve vysokých otáčkách, zbytek nádrže jsem vyvrčel jen tak na volnoběh. Bylo už taky hodně tma, než se s motorem babrat, vcelku jsem se savíkem dnes spokojený.

10. 5. 2008 1. závod letošní sezóny ve Skřipově – a ten dokonce viděl i králík!
Ráno vyjíždíme přesně v 5.30 a těšně před sedmou vynášíme věci z auta a děláme depo. Přitom rozhlas hlásí, že bude organizovaný trénink – či-li první pozitivní zpráva. Loni tam byl v tomto tak „trochu“ chaos. Jdeme se očima podívat na trať ve skutečnosti. Na těch fotkách, co nám přišly do počítače, se zdály překážky neskutečně velké, ale teď při pohledu na ně, na trati byly ještě jednou tak velké! Mě a ani Fanymu to hrůzu nenahnalo, i když  trať byla neskutečná. A to již začínají tréninky, proto startuji motor -  a nic. Nastává „obvyklý tah“ u STS motoru. Vyšroubovat svíčku, nalít palivo do motoru, svíčku našroubovat nazpět, motor protočit, ožhavit svíčku a nastartovat. Šroubuji svíčku nazpět a zjišťuji, že mám v hlavě strhnutý závit, hlava jde ven, kupuji novou i se svíčkou. Za chvíli je všechno jak má být (a to jsem se včera mohl divit, proč mi motor najednou chcípá!). Proč se to stalo, to jsem se dovtípil taktéž!

No stihnul jsem v posledním tréninku odjet asi 2 kola i s tím, že jsem se asi 100x obrátil „na krovky“ jako brouk. Nové gumy s ofsetama + 25mm jdou z auta dolů a obouvám „univerzály“, které mají prakticky všichni, co jedou monstry.
V první rundě dávám čtyři kola a celkem krátký dojezdový čas. Ti nejlepší jedou 6 kol, buggy max. 7 kol. Auto jede, je to fajn. Druhou a třetí rundu opět po 4 kolech a delší dojezdové časy. Jsem „celkem“ spokojený. Z dvacetitří závodníků jsem osmnáctý. A to je poslední místo pro jízdu v semifinále. Ať to dopadne, jak to dopadne, chci se umístit co nejlépe. Ze semifinále postupují první čtyři, ale nad tím až tak dalece nepřemýšlím. Hlavně, že já „stařík“ se nemusím dnes probíjet ze čtvrtfinále kupředu jako loni. Jezdím totiž až zbytečně opatrně a tím pomalu a tímto hodně chybuji, hodně bourám!
A je tu semifinále. Mechanici: manželka, Fanánek, Tony Hybler se postarají o auto, já jdu nahoru na věž. Pro letošní sezónu skřípovští umístili na trati velké hodiny se zeleným displejem. Když se nic neděje, ukazují normální čas. Když je to aktuální, tak 5 minut do startu, kdy se již mohou nastartovat a zahřívat motory, tři minuty do startu modely mohou na trať atd. Hodiny ukazují nebo spíše těchto 5 minut odečítají po vteřinách. Navíc v semifinále a finále jsou tyto hodiny dobré pro mechaniky z důvodu tankování! Prostě další „pozitivní“ věc z mnoha dalších.
3 minuty do startu – já jedu opět opatrně na trať, objíždím asi dvě kola – 30 vteřin do startu přijíždím na rošt. Mechanici mne již očekávají, dotankovávají „plnou“, tři vteřiny do startu, všichni stojíme – a v zápětí je odstartováno.
Všichni se řítí na první  překážku a za ní se hromadí vybouraná auta, já jedu na ni raději z levé strany, zdolávám ji úspěšně, okamžitě následuje „hrb 45°“, za ním vlevo leží další dvě auta. Objíždím je vpravo a jsem celkově třetí či čtvrtý, oproti tomu, jak opatrně dneska jezdím, se pořád držím na čtvrtém postupovém místě. V 7 minuté tankuji a po desáté minutě mě pořád hlásí na místě čtvrtém. Za mnou jezdí Dušan Zábranský a pomalu mě stahuje, protože občas chybuji. Ale kdo dnes nechybuje! Posledních pět minut mě rozhodčí neustále hlásí jako pátého, Zábranský čtvrtý, ale jedu v klidu a po mém naplno. Rozhodčí hlásí, že vypršelo 15 minut jízdy a dojíždíme poslední kolo. Projíždím cílem, časoměřič hlásí Stodola – konec, za mnou 2-3 metry dojíždí další auto a „časomíra“ hlásí Zábranský konec. Nijak nad tím ani nepřemýšlím. V paměti mi zní pořád 4.místo Zábranský, 5.místo Fanán Stodola atd. Jdu do depa, začínám uklízet a balit moje věci, vytankovávám zbylé palivo (letos jedeme značku Mecamo) z nádrže, všechno rovnám do basy a hlavně čekám na „B“ semifinále, kde jede Fanánek!

O něm se zmíním v dalším reportu, kde Vám popíši ve fotogalerii překážky na trati. Cca  po  7 minutě bourá a kvůli tech. poruše odstupuje z druhého místa (někde ho rozhodčí hlásil i jako prvního). Ale to té doby jeho zelené auto sledují s nadšením všichni diváci a závodníci-hlavně jeho skoky. Já jdu do depa pokračovat v balení. Vedle našeho depa visí výsledková tabule a jdu se na ni podívat o kolik vteřin, že mě to Zábranský pojezdil (myslel jsem, že 1-2). Doslova čumím, já na 4.místě a o 0,89 vteřin je pátý Dušan Zábranský. Jdu se přesvědčit nahoru na věž, jak to tedy je, protože na finále jsem neslyšel, že by hlásil moje jméno. Bylo mi potvrzeno, že finále jedu!! Tak to je tedy bomba!

Takže, jak už jsem byl zbalený, tak se znovu vybalit atd. Jistí finalisti ale měli „warm up“
a ještě se měly odjet dvě semifinále buggyn, kde jel v áčku Tony Hybler – ten ale vypadl brzy po startu. V béčku jel Martin Beníček a otec se synem Jahodovi.Takže jsme měli jako mechanici (Tony, Fanánek a já) co dělat, manželka šla za Tonyho nasazovat. V tomto semifinále se nikomu z nich nedařilo. Všichni postupně vypadli pro technické závody. Škoda!

Já jsem nevymýšlel žádnou strategii pro finále. Hlavním úkolem bylo dojet! A třeba i poslední, ale hlavně odjet těch 20 minut a sbírat další cenné poznatky o trati a překážkách!
Světe div se – já jsem opravdu odjel těch 20 minut a skončil jsem s e d m ý ! (a to jsem se okradl o jedno kolo, díky hloupému nasazovači - nasazovali vždy závodníci ze skupiny, která dojela).

Závod monstrů vyhrál mladý Ludvík Kurečka – 12 let a v buggynách Petr Dočekal.
Doufám, že během týdne Vám popíši překážky na trati. Přidávám Vám ještě několik fotografií. Další fotografie jistě najdete na skřípovských stránkách a na Kyosho.wbs.cz  u Hipíša – Tony Hybler.

P.S. Jó a kde je ten králík, co viděl závod ve Skřípově? Máte ho ve fotogalerii jako poslední dvě fotky. Věřte mi, byl tam!