Po příjezdu ze Skřipova (13.8.) jsem přehlédl obě buggyny, byly čisté a nic jim nebylo.
Další týden se ve Skřipově jede republika (MČR). Jelikož buggynářů 1:8 ubývá, je na svazu rozhodnuto, že toto mistrovství mohou jet i neregistrovaní – či-li ti, kteří nemají licenci. Náš Fany dlouho nepřemýšlí a říká, že to ten jeden závod zkusí – láká ho to porovnat se s tou špičkou v ČR! Manželka ho poveze a bude mu mechanikovat, já budu doma, budu sbírat trnky – letos je jich celkem hodně a bylo by škoda, nechat je shnít na zemi. Lepší jim bude v bečce.
Domlouvali jsme se s manželkou, že si tam vezme buggynu a po odjetém mistrovství si tam v klidu zatrénuje, v klidu si najede trať, snad se jí to podaří.
Náš Fany skončil na konci – v semifinále mu vypadl kardan a bylo vymalováno.Nebylo to poprvé, že mu vypadl kardan. Či-li domů přijel i s ponaučením, že MČR je pro bohaté a prachaté a to on jaksi není! I já to vím a proto ty elektry jezdíme pro radost a pro tu radost jezdíme i do Skřipova.
Jakmile se ti dva objevili ze Skřipova doma,mladý počítá, co je potřeba na manželčině buggyně udělat a co se má a co ne. V neděli ráno vytáhnu buggynu ven, abych ji očistil od prachu a pak ji začnu spravovat a léčit. Kromě rozlámaného křídla buggyna nejevila žádné újmy.
Ale přece! Unašeče kardanů na diferáku jsou příliš volné. Domnívám se, že je „vysypané“ ložisko. Vytáhnu celý diferák, ložisko je dobré. Rozdělávám diferák a jdu objevit závadu. Stejně jsem se již chtěl do něho podívat a zkontrolovat ho nebo prostě všechny čtyři diferáky přejít. Ozubení na talířovém kole je v pořádku, je namazané na zubech, v pořádku jsou i ozubené satelity. To že se tam hýbou ty unášeče kardanů, tak ty musím rozšroubovat. Šrubuji, šrubuji a ejhle, oba dva O kroužky jsou „vyčvachtané“ (průměr 5/8), to samé je i na předku a na mojí buggyně jak by smet. Místo O kroužků tam měly být ložiska. Unašeče jsou od nich také „očehlané“, zjišťuji další závadu – jeden kardan je „hyn“. A přítlačný plíšek v difu je taky špatný. Cena náhr.dílů cca 1000 Kč. Uvažuji, že buggyna má celkem naběháno 20 možná 25 hodin a nebyla nijak šetřená, tak půjde na náhr.díly a koupí se nová! Tak se i stalo, komplet ta samá buggy je za 2190 Kč. Objednávám i dva pytlíky O kroužků i s klingeritovým těsněním a jedny vymezovací podložky (průměr 10/12×0,2) cca za 400 Kč. Ve čtvrtek v poledne mám vše doma. V 16 hod. začínám tu novou buggynu rozdělávat. Hlavně diferáky a pak tlumiče. Ty problémy, které jsme měli s prvními diferáky, tak ty tady nebyly, jen jsem vyškrábal „tuk“ , který v nich byl a dal jsem tam plastické mazivo s grafitem, které se mi osvědčilo a to nejen zde. Dokonce i celý diferák se vlezl do klece, aniž by měl axiální vůle.
Druhou věc, kterou jsem udělal, bylo, že jsem vylil olej z tlumičů a nalil jsem je tím, co jsme doposud používali – či-li hodnotu 25. Trochu jsem si s nimi musel „pohrát“, hlavně ty zadní se mi nezdály. No ale to ukáže až závod. A ukázal! Fany s Martinem přišli, že ty zadní jsou „jaksi“ tvrdší, než by měly být. Není problém mezi rozjížďkami olej vyměnit! Dávám tam 20!
Auto se zklidnilo (prý). Ale co je důležité, manželka říká, že se jí dnes dobře jezdí. Čím to asi může být?
- určitě tím novým autem
- na buggynách máme za tu dobu vychytané muchy
- vždyť má natrénováno a před týdnem tu trénovala
- když jsem tu buggynu oživil (i elektronikou), tak se mi zdálo, že jede o trochu „jinak“, že se chová sympatičtěji!
Jak vidíte, tak už závodíme, jedeme rozjížďky – manželka 3 x 5 kol za pět minut a dojezdové časy? 1. 5´:18, druhá 5´:33, třetí 5´:33
A finálovky? 3 x 6 kol dojezdové časy 7´:05, druhá 7´:22, třetí 7´:09
Myslím si, že veškerý můj komentář by byl zbytečný, ty čísla hovoří samy za Hanu, najela to osa sama.
No a já? Myslel jsem si někde ve skrytu duše, že toho Leoša zase pojezdím. Přemýšlel jsem i nad bednou. Jenže k tomu mi scházelo velice málo. Leoš mi trochu ujel a bedna mi utekla v poslední finálovce. Ještě jsem se nedíval, ale pravděpodobně povolený červík na středovém kardanu mne vyřadil z boje o bednu. Buggyna nehrabala předkama! Smůla. Spíš jsem ho pozapomněl v pátek před závodem dotáhnout. No snad příště! Bude ta bedna. Ale být čtvrtý z desíti je snad taky pěkné. A to s LRPéčkem.
Tak ahoj Fanán
P.S. Uvažoval jsem snad dobře nad závadou, že mi předek netáhl. Z centrálního středového kardanu mi vypadl pin (průměr 2×10). No ještě, že máme náhr. díly!
