Na konci týdne s manželkou sledujeme přihlášky a rozhodujeme se, že pojedeme. Cca 55 přihlášených avizuje rychlý závod – či-li budeme brzy doma. Náš Fany má celý týden noční, takže nejede.
Po příjezdu do Holešova se vesele trénuje, ale hala je skoro prázdná. Je to nezvyklé. Rozbalíme depo vedle Toníka Hráčka (jako obvykle). Dávám dohromady manželčino auto, aby si mohla najet trať. Trošičku ji sleduji, opravuji její styl jízdy. Po chvíli jdu zaktivovat moje auto a jdu ho projet. Zdá se mi dobré i dostatečně rychlé. Jedu s ním „plný kotel“ – nepřevrací se, což je hlavní. Po rozpravě, na níž byly i zajímavé věci, co se týká letní sezóny, začíná kolotoč rozjížděk. Hana jede v první, já ve druhé, tak ji mohu sledovat. Od minulého závodu se mi zdá, že se zrychlila. Najíždí 3 x 10 kol. Myslím si, že jede čistěji. Já jedu 3 x 14 kol a dvakrát krátké dojezdové časy. Že by byla dnes i nějaká patnáctka? Finálovky jedeme už pohromadě či-li v deseti. A každý chce vyhrát. Je to velká tlačenice a strkanice. Manželka najíždí 2 x 9 kol. Druhou finálovku nedojíždí neb neví, co je po nárazu s autem (stačilo ho akorát vypnout a znova zapnout a nebourat; budu muset přejít konektory, snažit se tuto závadu odstranit). To, že najela vždy o kolo méně, je tím, že se jelo v deseti. Předjíždělo ji jednou tolik aut, či-li více musela uhýbat, byli i takoví, kteří ji bezohledně smetli.
Já jsem dal opět 3 x 14 kol, sice o trochu horší dojezdové časy. V první díky Černému, který mne v posledním kole smetl a ujel (nepočkal). Ve druhé zase díky Kupskému, který mne dvakrát smetl a to nejen mne. Dokonce jsem dostal stop & go. Údajně za zkracování tratě. Budiž, i když to nebylo až tak objektivní posouzení. Vezměme to tak, že nebýt těch prohřešků, kdo ví, zda by tam ta patnáctka nebyla.
Na jaro se krystalizuje pro „karbon reje“ nová kategorie. 17,5-ka střída + zero-boost a tím by nás „čistokrevných hobíků“ mohlo přibývat, což by věci jen prospělo.
Ještě se zmíním o jedné mé akci. Na závody jsem si vzal s sebou moji motokáru 1:18. (rozvoj 156 mm(šířka vzadu 195 mm). Že motokára způsobila nezvyklý zájem, mne překvapilo. Bylo by i dost zájemců, kteří by toto chtěli jezdit jako hobby kategorii. Už i cena je lidová. Na hobbyracingu (Skřipov) něco málo přes 3100 Kč a to je prosím v RTR sadě s 280kovým motorem. Začal se k tomu vyrábět i tuning a malé střídačky. V edici KIT na HK to stojí 60 dolarů. Takže i včetně poštovného 95 dolarů, u nás + 577 Kč, z toho u nás poštovné 180 Kč. Takže se vyplatí to RTRko. Snad pokud ty KITy nezačne dovážet Pelikán i s tuning.díly. Už je pět nových zájemců, já šestý a manželka se hned ptala, co ona, takže sedm. Takže motokára s jakoukoliv motorizací a originál bezdušáky. Ti co s motokárou jezdili, si ji jen pochvalovali a manželka prohlásila, že je lepší než 1:18.
Tak ahoj Fanán
