Na zlínském HITu jsme se domlouvali se Šumachrem, že holešovské formule příští týden „asi“ nepojedeme, ale…. Jenomže přihlášky se vlekly a vlekly, ve středu ráno bylo přihlášeno celkem 47 závodníků, z toho 6 formulí, v 9.00 58/10 formulí, 13 hod. 58/10 a ve čtvrtek večer už 68/15. Tento slabý počet ovlivnila Krakonošova 24hodinovka ve Rtyni v Podkrkonoší, kde jely týmy z STS Chvojkovice-Brod (Zlín), Blanska a Rychvaldu. Či-li moje a Šumachrova kalkulace byla jasná. Jedeme kvůli vyššímu přídělu bodů. Já jsem mohl umazat mé nejhorší – 14. místo, Toník Hráčků by dokonce odmazal své nejhorší 18. místo a tím by se mi začal nebezpečně přibližovat, i když….¨
V Holešově se nás celkem ve formulích prezentovalo 14. Nedojel jen Luděk Chudárek z Lukova. Naopak po 17 letech nezávodění přijel s novým „Wolfem“ Jarda Čip z ValMezu. Tento den mne provázela velká smůla. Roztržený kulový čep co drží „link“ z obou stran, zlikvidoval jsem 3 přední horní ramena, resp. se mi zlomily kovové svorníky a navíc jsem už vyměnil i přední křídlo, neboť bylo velmi „chrobavé“. To třetí rameno jsem urval v první finálovce (jel jsem B skuinu ze třetího placu). Takže moje neporazitelnost od Tondy Hráčka se začínala rozplývat. Ten navíc namlsaný tím, že první finálovku vyhrál, šel vyhrát i tu druhou. Jenomže se „trošičku přepočítal!“ Já jsem už neponechal nic náhodě, vyměnil jsem i přední gumy, řádně jsem je namazal a šel na druhou finálovku. Světe div se, tu jsem vyhrál, Toník třetí se ztrátou jednoho kola!! Dvakrát mne Toník chtěl „zavřít“, ale byl pomalý, otřel se o mne a letěl… později si uvědomil, že udělal chybu. Takže bude rozhodovat třetí finálovka. Nebudu dlouho napínat. Oba jsme bojovali ze všech sil. Nakonec jsme dojeli ve stejném kole (19 kol), ale já byl v tom posledním o 12 vteřin rychlejší, neboť Toník to psychicky neunesl a v posledním kole se vymastil a bylo vymalováno. S Tondou jsem měli najeto shodně 38 kol, takže nastalo počítání dojezdových vteřinek a zde jsem byl rychlejší o pouhé čtyři. Celkově jsem skončil šestý, Toník sedmý. My všichni béčkaři jsme se shodli, že to byl velice vydařený závod. Za sebe ještě mohu říci, že ti slabší nám silnějším uvolňovali trať a všichni jsme si perfektně zajezdili. Celkovým vítězem se stal Šumachr, druhý Mira Křížek, třetí Ivo Kavánek, čtvrtý Zdeňa Janoš a o 2 vteřiny za ním skončil Ruda Ševčík. Problémy při závodě jsem neměl jen já, viděl jsem dvě ulomené přední křídla a mnoho dalších zlomenin. Myslím ale, že to nikoho neodradilo od dalšího závodění.
Takže mějte se formulově!
Fanán
