Téměř po dvou měsících je tady další HIT v Želechovicích. Již 42. Ráno v sedm se i s naším Fanánkem soukáme do dodávky a upalujeme do místa dění. Po pravdě řečeno, už mě na tu desítku svědily ruce! Dle přihlášek na zlínských stránkách bylo vidět, že se dvoukolky rozrůstají a to o přihlášeného Jirku Hrabce z Havířova a Péťu Sekulu ze Zlína. Celkem sedm závodníků. Ti dva nejsou žádné béčka, tak jsem přemýšlel nad mou strategií. Jelikož máme všichni stejné podvozky (F103GT) a maximálně 17-ti závitové motory – nevymyslel jsem nic! Akorát že musím jet pokaždé naplno a s plným soustředěním – hlavně nebourat. Postavíme si s Fanym depo a jdeme trénovat. Po pěti minutách mi přestává jet auto. Přemýšlím, čím to může být – snad baterka, proto je dávám nabíjet. Dostávám do nich 3.300. A ještě mi netočilo auto. Dávám tedy maximum 150% výchylek, ale nic moc. Přestavuji ještě spojovačky na „saveru“, ale trénink už není. Chystá se rozprava (9.15 hod.).
Trať je pěkná, poloviční rovinka, ale přesto byla dlouhá. Devět skupin závodníků dalo tušit, že dnes to bude dlouhý maratón. My s dvoukolkami jedeme v šesté skupině. Jede se celkem šest šestiminutových finálovek, čtyři nejlepší se počítají. Hodnotí se to na pořadí. Takže od začátku se musí jet naplno! A to všichni. Svou návštěvou nás poctil i Igor Vlahovič, aby zase jednou napsal svůj report ze Želechovic. Samozřejmě, že se taky zúčastnil závodu v 1:18 a světe div se, on ten závod vyhrál a ujezdil skalp Karla Kratochvíla. Tady jel i náš Fany a skončil předposlední. Jezdil v průměru 18 kol a to je na pětičlánek a 300 motor přeci jen málo. Bylo vidět, že když v poslední rundě najel 21 kol, mohl by být někdy v první půlce, pokud by to najížděl stabilně. On malý Martin Kratochvíl jel stejný systém jako Fany (5čl/300motor) a byl v popředí.
Vraťme se ke dvoukolkám či zadokolkám, jak se jim říká. Do první rundy jedu vzadu gumy LRP20, vpředu HPI. Oboje gumy mažu. Dávám 18 kol, a zatáčení se trochu zlepšilo, ale ne moc.Do druhé rundy proto dávám na předky OFF 27, nemažu je. Zdají se mi dost mastné. Při druhé rundě se zdá, že auto točí o cosi lépe nebo znatelně lépe. Zhruba 1,5 minuty před koncem mi auto netáhne, ale dojíždím tuto rundu a zlepšuji dojezdový čas o 12 vteřin. To že auto mi přestalo jet, způsobil povolený el. motor. Po těchto dvou rundách nám počítač udělal přeskupení. Pořadí na roštu pro další dvě rundy je následující: 1.Štalmach, 2.Hrabec, 3.Sekula, 4.Jaremejko, 5. já, 6.Janoš, sedmý Ondra Macháček. Na třetí rundu mažu zadky i předky – komplet. Upravuji navíc rozbíhavost předků na jen minimální rozbíhavost, spíše nulovou. A to se mi vyplatilo. Ve třetí jízdě najíždím 20 kol! Pro tentokráte se mi auto řídilo velice fajn, proto řízení nechávám být tak, jak je. Tento výkon byl znát i při nabíjení. Do baterek dodávám náboj o kapacitě 1953 mAh. A jdu na čtvrtou jízdu odhodlaný, že se zlepším. A to se i stalo. 20 kol a čas 6,00,525, či-li pouhé ½ vteřiny a bylo kolo navíc! Po čtyřech jízdách počítač hlásí pořadí na roštu: 1.Štalmach, 2.-Hrabec, 3. Janoš, já čtvrtý, za mnou Sekula, Jaremejko a Ondra.
Tady jsem se rozhodl, že to čtvrté místo uhájím stůj co stůj! A pátou jízdu dávám na pastorku o zub víc, či-li 16. Finálovka je odstartována. Nestačím ani sledovat, kde je „Seki“ a Jaremej? a upaluji co to dá, jen a jen se soustředím na svoje auto a trať. Tato rozjížďka byla u nás všech taková „bojovná“, hodně se ze začátku bouralo. Poprvé jsem se nezlepšil 20 kol, čas 6,04 byl ale dobrý. Ba co víc, dojel jsem druhý, nedojel totiž Šumachr a můj soupeř přede mnou Zdeňa Janoš. Do šesté finálovky nechávám převody, mažu gumy a jde se na věc. Tato finálovka byla snad nejrychlejší a co se jízdy týká, asi nejčistější ze všech. Světe div se, já najíždím 21 kol v čase 6,04 a do cíle přijíždím až čtvrtý. Maximální počet kol najíždí Šumachr a Jura Hrabec 22-23, či-li mám co dělat, abych se jim přiblížil, ale myslím si, že moje hranice výkonů se dá ještě posouvat. 3, 4, 5 finálovku s námi jezdila taky jedna dvanáctina a Šumachrova druhá dvoukolka, kterou zkoušel Petr Soukup. A už i tam je asi rozhodnuto! Petr bude asi další přírustek do „zadohrabů“ a snad i konečně Karel Neudek, který se myslím zbytečně trápí ve štocích.
Zůstaváme na vyhlášení výsledků, i když si myslím, že jsem to čtvrté místo s přehledem uhájil. Ba co víc, já jsem dneska dokonce na bedně. O jeden bodík v pořadí jsem pojezdil Zdenka Janoše – díky páté finálovce, kterou on nedojel.To třetí místo jsem opravdu ujezdil. Dnes to byla bitva o každý centimetr na trati!
Pro úplnost uvádím ještě průběžné pořadí po třech závodech i s tím, že je odpočítaný zatím nejhorší závod, Zd.Janoš má odjety celkem dva závody, ostatní mají tři:
1.Štalmach 40 bodů, 2. Jaremejko 37, 3.místo Janoš 36, 4.místo Stodola 36, pátý Macháček 31 bodů. Sekula, Hrabec, Čevela mají zatím 1 závod. To že tato „bitva“ bude pokračovat, je více než jasné!!
Za zmínku ještě stojí i to, že se na závody přijel podívat i Tonda Hráček se svými osmi mladými závodníky (1:18). Ti si dokonce vyzkoušeli několikrát jízdu po trati. Doufám, že se někdo z nich objeví u nás v Pozděchově. Další potěšitelná věc je i ta, že sem dojeli i rodiče těchto dětí a viděli jak to na závodech vypadá. Zajímali se o techniku, tuning a vše, co patří k závodům!
Závody při tomto počtu přihlášených závodníků skončily i s vyhlášením výsledků v půl osmé, což se dá pochopit, ale táhlo se to!
Tak ahoj na 43. HITU opět v Želechovicích.
Fanán
Podporují nás
