Skoro po roce jsem se přihlásil do Frýdku, abych zjistil, co se tam změnilo. Hlavně je tam „jiná“ trať. Je na rovině, pouze tři malé nízké skoky a hlavně je strašně hrbatá a vymlácená od šestek (buggyn 1:6).
Celý týden sledujeme s manželkou počasí, protože na konec týdne se očekávají deště. Podle páteční předpovědi usuzuji, že v sobotu přes den pršet nebude, snad až na večer. Na závodišti jsem byl asi 3x, ale cestu si nepamatuji.
Pro toho, kdo nezná závody ve Frýdku u R.Kohuta, těžko uvěří realitě, kterou tam každý zažije. Já ji znám a znám ji i z vyprávění druhých, kteří se zúčastnili některého „tamního závodu“ a věřte mi, jsou to historky!
Ráno vyjíždíme sami dva s manželkou v 7 hodin. Zvolená cesta: Vsetín, Val.Mez., Rožnov p.R., směr Frenštát p.Radh. Jedeme podle mapy a jsme v místní části F.M zvané Palkovice. Zastavujeme pána na kole a ten nám ochotně nakreslí, kudy máme jet dál. Během 10 minut jsme „na place“.Stavíme depo: vlevo R.Kohut, vpravo Kamil Vachtarčík – či-li hned dva soupeři v truggy! Jakmile postavíme depo, jdu se podívat na „sešlost“. Otec Kocich – další truggyna – také Losi, takže 3 truggyny od Losi a jedna od Cenu (R.Kohut). Dále je tu osm velkých buggyn 1:6 a zbytek 1:10 a 1:8 převážně z Astry Uh.Brod. Pro úplnost a Vaši představu Vám představím skupiny, které se tam sešly:
1.skupina 3 elektry 1:10
2.skupina Cen Cup 1:10 3x + jedna osmičková buggyna
3.skupina cca 3x monstertrucjk 1:8
4.skupina 3x truggy Losi + jedna CEN a k nám přibyla jedna buggy 1:8 (P.Rajdus) celkem 5ks
5.skupina cca 8x buggy 1:6 převážně FG
Účast cca 23 závodníků.
Vracím se ze „špionáže“ a manželka asi jako první platí v 9.15 za mne startovné, zbytek startovného jde vybírat R.Kohut jako pořadatel osobně mezi závodníky. Cca v 10.30 mohou začít závody. Jedou se dvě rozjížďky a pak 30minutové finále, elektry jedou finálovky tři po šesti minutách.Šestky jedou rozjížďky na 10 minut!
Než se začalo s rozjížďkami, jdu to zkusit na plac, klouže to! Vyměním gumy za originály od Losi a stihnu je nalepit, kde jsou odlepené a rozjížďky začínají. Či-li žádná rozprava. Všem je asi všechno jasné! Jezdí sem jedni a ti samí. Až na nás dva s manželkou, která mi mechanikuje. Byl jsem hlavně zvědavý na mistra Kohuta s monstrtruckem a truggynou od Cénu, jak bude válet. O tom ale až později.
První rozjížďka – bída. Auto po trati skáče, mám ho plné ruky. Nevím, co jsem na autě dělal pro druhou rozjížďku, ale dávám o kolo víc, přesto jsem na startovním roštu snad poslední. Toto mi nevadí. Obě dvě rozjížďky dojíždím vždy jako poslední.
Nastává čas finálovek po 30 minutách (elektry 3x po 6 minutách). Nadešlo finále truggy Losi a Rajdusova buggy nachystané na boxové uličce, chybí R.Kohut s Cenem. „Časomíra“ hlásí, že se finále pojede až za 10 minut. Asi si ředitel závodu bere „šalamounsky“ odklad. Přichází někdo ze šestek a říká, že aby se to neprotahovalo, že by mohly jet šestky. Všichni souhlasíme. Nemá to cenu protahovat. Jakmile šestky odstartovali, vidím, že Kohut sedá do auta a upaluje z areálu. Za chvíli je zpět, má nové gumy a mění i servo. Šestky vyhrál Pavel Melichar. Hlavně, že už pojedeme, obloha se zatahuje a hrozí, že bude pršet. Přitom, co se jely šestky, přehazuji gumy, dávám GRP s offsety ½ palce. Jede je i Kamil. Tři minuty do startu, jedeme na trať, půl minuty do startu, zkracuji si to přes dráhu, manželka hledá odkud bude startovat (na závodech tady ještě nebyla). Dvacet vteřin..křičím tankuj, manželka dotankovává. Je odstartováno, vyrážím na trať. Než objedu první kolo, doháním dvě auta, leží na krovkách, tak je snadno předjíždím. Auta nasazují vždy jezdci z předešlé jízdy – či-li šestkaři. Je tam pouze jeden. Nasazují prakticky mechanici od auta, které mechanikují. Jezdím velice opatrně, ale taky sem tam dělám chyby. V některých částech tratě nevím, kudy jet. Vybírám na trati místa, aby mi auto neposkakovalo, ale není nic platné – poskakuje. V pravé části ve vzdálených zatáčkách jsem byl asi třikrát na krovkách. Jednou z toho mi chcípnul motor, protože bylo málo paliva. Měl jsem jet totiž zrovna tankovat. Manželka lítá po trati, snaží se, mechanikování jí jde. A jak se vyvíjel závod? Kamil Vachtarčík vedl, já se ztrátou cca 4 kol za ním. Ve stejném kole se mnou jezdil na konci našeho závodu Kocich, tomu jsem ujel v posledním kole, protože v zápalu boje se ocitnul „na krovkách“. Čtvrtý P.Rajdus s buggynou – ten měl problém s motorem! A poslední Kohut, tomu to „jaksi nejelo“. Po odjetém finále sklízí manželka obdiv a gratulace coby mechanik od ostatních. Odmechanikovala celé třicetiminutové finále i za nasazovače! Byl jsem rád, že jsem ujezdil alespoň to druhé místo. Snad se vypořádám i s podvozkem na této trati. Snad jsem mohl vyměnit tlumiče s tvrdším olejem. Nenapadlo mne to, i ve Skřipově jezdím olej 25 a 35WT. Takže až příště, ale ještě letos!
Co ještě dodat? Slabá účast závodníků? Tento termín kolidoval s MČR buggy 1:8 ve Skřipově, ale stejně slabou účastí je Frýdek známý! Chyběla ranní rozprava. Organizace závodu?! Mělo by se jet alespoň na tři rozjížďky, snad i čtyři, prospělo by to věci. Stačilo by začít v 9 hodin jako všude jinde a ne až v jedenáct!!! jak je zde v „kraji“ zvykem. Za vybraných 300 Kč by to stálo za to. Pro „urychlení“ závodu bych spojil elektry a spalováky Cen 1:10 dohromady, snad by bylo i lepší jet na 8 minut celkem 8 finálovek a čtyři z toho počítat do závodu! Toto by se mohlo praktikovat při malém počtu závodníků 3+3 jako dnes. To by bylo zajímavé, určitě zajímavé!
Nasazovači! Snad nejslabší stránka celého závodu. Na všech závodech platí pravidlo, že právě odjetá skupina jde nasazovat! Ten, kdo nejde, škrtá se mu doposud nejlepší jízda, ve finále je to diskvalifikace! Stačí nekompromisně potrestat prvního nezúčastněného. Nasazovači musí mít vesty a čísly označené posty (místa), kde budou nasazovat. Velké šestky by neměli nasazovat mladší 15 let kvůli snadnému úrazu!
Můj názor na trať je ten, že by se měly odkopat všechny drny na trati. Ta trať by se sjížděla rovnoměrně! Tento extrém škodí hlavně desítkám. Frýdek-Místek jako pořadatel je na tento „nepořádek“ zvyklý nebo snad „zavedený?? Je to jeho specifikum! Chtělo by to tak trochu změnu, nebo ne“! Dokonce jsem slyšel od přímých účastníků kteréhosi závodu cca před dvěma lety, že si z věže ve finále chodili tankovat a dokonce i nasazovat svoje auta, když bourali. Ve srandě říkali, že to byla „příjemná změna“ Tito jeli buggyny. Já mám zase trošičku humornější zkušenost, kterou přidám k dobrému zase někdy příště.
Co na úplný závěr? Jakmile bude volný termín, hned pojedu. Nevzdávám to! Co se mi nelíbilo, budu chtít změnit hned a za pomoci ostatních, kteří mají taky svoje výhrady!
Tak ahoj příště ve F.M . HaF (Hana a Fanán)
P.S. Jo a jak to dopadlo s deštěm? Začalo pršet až když jsme přijížděli do Val.Meziříčí a pršelo až do rána!
Podporují nás
