RC Auta Vizovice z.s.
Pravidla
Soutěže
Články
Staré články

Město Vizovice
Vizovice

Mistrovství republiky v Polné

Tak přátelé,


abychom my dva Fanáni zakončili letošní sezónu, museli jsme ještě odjet Volné mistrovství ČR osmnáctin v Polné! Ani na minutu jsem neváhal, zda jet nebo nejet. Už jenom pro manželku to bylo za odměnu, za odjeté ZVKáčko. Byl jsem tam již vloni a věděl jsem, že se jí prostředí na zámku v Polné bude líbit. Totéž jsem předpokládal u Fanyho, ten se zúčastnil tamního závodu v roce 2008 na MČR žáků, ale v místním kulturáku, baví ho závodit a to hlavně se silnými soupeři.


Takže co tomu všemu předcházelo? Obrousil jsem staré gumy  1+1 sadu pro každého, co nám zůstalo ze ZVKáčka.  Fany mi ještě dal sadu nových, já jsem měl dvě sady nových a ty jsem olepil vteřiňákem a zhotovil na vnějším kraji větší rádius. To proto, aby se kraje netrhaly! Navíc u svého modelu jsem vyhodil starý pětipak a 180 motor. Nainstalování staronové 280-ky a lipol baterie bylo hračkou. Navíc dotáhnout diferáky a nainstalovat červený personál. V pátek ráno jsem to dal vše do tří malých přepravek a po čtrnácté hodině vyrážíme plně naloženi a s plnou nádrží směr Polná (ještě s mezipřistáním v OBI pro oboustrannou pásku). Cesta nám ubíhala vcelku klidně a s malou přestávkou u Devíti křížů jsme po 18 hodině na zámku v Polné. Byl jsem tam na republice, takže jsem věděl kam zajet autem, kde jsou depa atd. Dráha byla již postavená a trénovalo se. Vypakovali jsme auto, rozložili depo a šlo se na „věc“. Trénovat a najet si trať. Ta byla samá zatáčka, rovina nikde. To ale nevadilo nikomu z nás. Zkrátka všichni jsme měli stejné podmínky. Jelikož každá zatáčka byla jiná, tak se to muselo opravdu cvičit, jak a z které strany je najíždět a taky nadjíždět. Vyjel jsem cca 2,5 baterky a šli jsme spát. Bylo cca 23 hod. Ráno to bude trošičku jiné, ale ten den měl koberec velmi dobrý grip, vůbec jsem nemazal a stačilo to.


Ráno vstávám až kolem osné, potrénuji s jednou lipolkou. Hledal jsem totiž „post“, odkud auto řídit. Nejlípe se mi to jevilo od pravého sloupu, či-li z pravé strany na tribuně. Odtud byl nejlepší náhled na klopenku, která tam nechyběla! Dám nabíjet baterky, za chvíli je 8.30 a začíná rozprava. Je krátká výstižná a v 8.52 začíná první rozjížďka, já jedu ve třetí, Fany v osmé z devíti. V první rundě dávám patnáct kol. Je to málo. Proto si předávám na plynu. Ve druhé rundě najíždím 17 kol. V pořadí jsem poskočil výš, ale ne o moc. Ve třetí dávám taktéž 17. Pro finálové jízdy jedu v céčku jako čtvrtý! Na vysílačce přidávám ještě nějaká procenta plynu a jde se na věc. Najíždím 21 kol. V této skupině jeli skoro všichni mladí, ale jeli tak trochu poučeni o dávání přednosti „o kolo“, snad to pochopili. Když viděli moje auto, alespoň nezmatkovali a jeli rovně. Někteří i v zatáčce, takže havarovali. Zapomněl jsem ještě říci, že na třetí rozjížďku jsem měnil kastli. Ta původní byla tmavá a byla špatně vidět, i když ten koberec byl světle modrý. Snad jako jediný nebo jeden z mála jsem jel s Ferrari Modenou 360. No snad si koupím nějakou tu placku, abych byl „in“. Ono to bude zřejmě stejně nutné. Další tři finálovky jsem najel vždy dvacet kol a zřejmě i dost dlouhé dojezdy. Co bylo příčinou? Nevím, ale dvakrát se mi dostala kastle pod auto a dřela tam někde. Sem tam mě někdo poslat z trati, ale toto se dělo tak nějak v normálu.


Kapitolou č. 1 byli nasazovači, nezodpovědní nasazovači. Jelikož nemám zpátečku, jsem závislý na jejich pomoci a ta je někdy až zoufalá. Ve druhé finálovce kůkal zamilovaně do něba Martin Láska 7 vteřin trvalo než jsem ho probudil do závodu! Stane se, budiž. Třetí finálovka, taky bourám, hledím, kde je nasazovač a oni jsou tři v jedné guči a náramně se čímsi baví. A zas Martin L., Ajgor a toho třetí už ani nevím. Ale ten post byl Ajgora.


Na klopence, ve kterési rundě to vyšlo místo asi na malého Kupského s tatíkem, a ti než mne nasadili, tak jsem měl kolo za 38 vteřin. Ne, ne, ne, nestěžuji si, byla tam alespoň snaha nasadit to auto, ale marná. Místo toho smetáku se měla používat malá hokejka. A pro příště by to bylo vyřešeno. Snad to zavedu (hokejky pro nasazovače) při ZVKáčku.


No ale dost pomlouvání. Nikdo nejsme bez hříchu, každý máme nějakou tu kaňku.


Přinesu sem do tohoto mého filosofování nějaké ty střípky odevšad něco.


Možná vás překvapilo celkové pořadí, které jsme reklamovali u Vladimíra V. Dnes je to už v pořádku (program P.Magdy umí počítat jen na pořadí a my jedeme toto naše mistrovství na součet kol + dojezdový čas).


Zajímavé je i věkové složení ve všech třech kategoriích:


Stock do 12 let 10 závodníků


         12-17 let  6 „


         18-40       5 „


         40+          5 „


Toto je velmi slušná bilance. Je to kategorie zkrátka pro všechny, hlavně pro ty mladé, co se učí jezdit.


Open do 12 let  0 závodníků


         12-17 let  7 „


         18-40 let  8 „


         40+         4 „


Zde u těchto dvou kategorií nevidím žádné velké rozdíly v nájezdech kol, ty zatáčky to všechno smazaly i u dvoukolek. Chtělo by to ještě uvést kdo s jakým pohonem jel v té či oné kategorii. Tyto podklady má zajisté V.Vomlel a zkusím ho přemluvit, aby toto dal k dispozici, abychom se i my podívali, jakou sílu kdo měl v modelu.


K účasti na závodech si mohu jenom postesknout, že nepřijeli kluci z Ostravy, co vím tak 6 závodníků. Navíc obra Hráčci, Zd. Jánoš, do open malý Honza Ptáček (do 12 let), určitě by se šedesátka závodníků nasbírala a to by byla BOMBA. Je jasné, že někteří opravdu nemohli, ale jiné tento vrchol našeho měřítka prostě jenom vzdali. Škoda.


Osobně mi dělala problémy zatáčka či šikana po výjezdu z klopenky. Stalo se mi, když jsem zde přepískl rychlost, tak jsem se asi třikrát ocitnul při průjezdu až v boxové uličce. Vám ostatním to nedělalo problémy. Pokud jsem se v rychlosti nekontroloval, najížděl jsem tolik zbytečných metrů až hrůza! Tady sebekriticky říkám, že tyto „Novákovic kocůři“ jsou vteřinky navíc a když to spočítám po těch vteřinkách, tak je to hled kolo a někdy i dvě navíc, o které se okradu.


Teď už budu psát samé pozitivní věci. Třeba bufet. Zeptejte se Vladimíra, jak to chytře udělal. Mohli jsme si objednat ze tří jídel za pouhých 50 Kč. S manželkou jsme si dali bramborák se zelím a uzeným masem, Fanánek smažený kuřecí řízek, vše bylo výborné. Dopoledne bageta v ceně startovného a buchty s marmeládou ke kávě! A to už bufík fungoval od pátku i s večeří – guláš nebo grilované kuřecí stehno – oboje s chlebem. Paráda!


Organizace závodu byla zvládnutá na výbornou. Snad se nevyskytl jediný problém, který by závod narušil. Žádné zdržování, všichni byli na svoje jízdy vždy nachystaní. Výsledky byly po odjeté jízdě okamžitě vyvěšeny .


 Koberec perfektně rovný, mantinely byly velmi dobře uchyceny. Necestovaly po koberci. A úžasný byl i grip koberce. Teplota v sále pokojová, takže někteří jsme chodili v krátkém rukávě.


V depech bylo hodně  prostoru, navíc tyto prostory byly odděleny od diváků. Prostor pro diváky byl stále obsazený. Bylo vidět, že i zde „tamtamy“ hlásaly po Polné, že se na zámku koná nevídaná událost. Věřím, že závod vyvolal u diváků i zájem o tento „sport“!


Potěšitelné je i to, že dorazili závodníci z Čech – Praha, Ústí n.Labem, Frýdlant a věřím,že u těchto závodníků nezůstane jen u tohoto závodu a že na ně se napříště nabalí i ostatní kluboví závodníci!


Další pozitivní věc – reprezentace RC auta Vizovice. Za Vizovice jsme jeli ve třech. My Fanáni a Filip Pykal. Naše vystoupení splnilo moje očekávání v kategorii open – Fanánek celkově osmý – snad se mu mohlo více dařit při nájezdu kol!. Filip celkově třináctý z devatenácti závodníků. Škoda jen, že Filip ve své kategorii 12-17 let byl „až čtvrtý“, příště to bude určitě „bedna“. A já ve štocích? Dvacáté místo z dvacetišesti závodníků. Co mohu chtít víc v mém věku? Byl jsem strašně zvědavý na pana Hrnčíře (79 let), jak mu to jezdí v porovnání se mnou.Výsledky odpovídají našemu věku. Stárneme páni závodníci. Já jsem jel totiž s tou dvěstěosmdesátkou na 87 % plynu a stačilo mi to! Jinak v kategorii old stars nás jelo pět. Ti čtyři mi připadali jako čerství čtyřicátníci. Takže za svůj věk a tím i výkon se nemám proč stydět.


 Manželka byla taktéž spokojená s víkendem. Je jen škoda, že jste vy ostatní nevzdali svoje drahé polovičky s sebou, ať si odpočinou od domácích prací.


Na závěr zbývá už jenom poděkovat Vláďovi Vomlelovi a jeho kamarádům a členům RC Polná, že uspořádali takovýto velkolepý závod, který neměl chybu! Určitě se všichni těšíme na příští rok na třetí republiku v Polné!


 


                                                                       HaFF (Hana a Fanáni)