Vcelku by mne nenapadlo jet do Přáslavic na buggyny, ale přeci jenom… Náš Fany si pořídil XRAY XB4 a před týdnem jen co ji poskládal, tak s ní jezdil v Pozděchově po koberci a pak i na vytyčené trati pro 1:18. A divte se, na trať se vlezl, aniž by přejížděl přes vytyčení tratě! Buggyna se chovala zcela nezáludně, jela jak „přibitá“, jela až neskutečně pohodově s továrním nastavením. Hned v pondělí se domlouváme s Martinem Beníčkem z Nivnice (má taky XB4), že pojedeme s ním, aby se pro nás ráno zastavil. Já mám čtyřkolovou buggynu, takže se nudit určitě nebudu.
Martin zde na závodech byl již 2x, takže jsme halu nemuseli hledat, což bylo jen dobře. Vejdeme do haly a koukám. Koberec určitě přes 20 metrů dlouhý, 12 metrů široký. Čtyři skoky, jeden dvojskok, jedna roleta a lavice 90°. Na ty rozměry tak akorát. Jdu trénovat, jdu buggynu projet. Stahuji si plyn o 30% a najíždím si trať a hlavně „ošidné“ skoky, nejsou nijak velké, ale tvarem záludné a to je dobře. Buggyna se zdá být v pořádku, jdu dobít baterie. Fany si pochvaluje obojí – buggynu i trať. Buggyna se neválí – nepřevrací.
Po krátké rozpravě jedeme naostro rozjížďky na 4 minuty. S Fanym jedeme spolu v té první. Najíždím 10 kol. V zatáčkách jsem příliš dlouhý. Měním komplet gumy, Martin mi říká, že jeden přední tlumič chodí blbě a opravuje ho. Baví ho to pořád něco montovat. Druhou jízdu dávám 11 kol a třetí jedu 12. I přesto pro finálovky zůstávám v Céčku. Náš Fany jede v Áčku a Martin Béčko. Všichni jedeme „na pohodu“. Ale bojujeme. Trať je malá a proto je pomalá a všichni si ji chválí, včetně nás tří. Finálovky se jedou na 6 minut, což je dobré. První finálovka 17 kol a to nejsem poslední. Druhá – 18 kol, ve třetí jen co chytnu „rytmus“, povoluje se mi pastorek a je vymalované. Škoda! Jen co jsme dojeli a odnasazovali, odjíždíme domů. Martin má něco doma. Omlouvám se pořadateli, příště vydržíme i na vyhlášení.
Je pondělní ráno, výsledky jsou na internetu – Fany 6.místo, Martin 14.místo, já předposlední 22.místo.
Čtyři kategorie, osm skupin: ABC 4WD, ABC 2WD, jedna skupina 4x monstertrucky a jeden autobus, a skupina deseti autobusů. Osobně se mi autobusy nijak zvlášť nelíbily, jeli s tím převážně mladí kluci a byla to taková „rabovačka“. Přeci jen autobusy jsou o 1/3 delší a i širší a v deseti na té trati jich bylo až moc. Buggyny 2WD mne překvapily, že najížděly stejné kola jako buggy 4WD. Začínám přemýšlet o nějaké té dvoukolce až mi LRPéčko doslouží. LRP čtyřkolka je celá v plastu a myslím si, že 2 WD Proken S1 je „jiná liga“ a navíc si o sobě myslím, že umím jezdit s 2WD modelem. Začínám taky přemýšlet tyto buggyny jezdit i v Pozděchově.
Překvapilo mne i vytyčení tratě v Přáslavicích, a to mile. Na šířku tratě (2-2,5 metru) nikdo zbytečně nepřejížděl mantinely, resp. desky se zaoblenými hranami podélně! Kolem šedesáti prezentovaných modelů je tak akorát.
Ještě za světla jsme přijeli domů do Vizovic a už v 18 hod. jsem četl Ajgorův report.
Všichni tři jsme byli spokojeni, jak se závody, tak i organizací závodu.
Takže za měsíc opět v Přáslavicích!
Fanán
